Největší (ne)smysly o elektroautech

Jak automobilky vypouští do světa stále nové elektromobily, bouřlivá debata mezi skalními fanoušky spalovacích motorů a příznivci moderních technologií nabírá na obrátkách. Některé argumenty jsou logické a opodstatněné, jiné jsou úplnými nesmysly!

Elektromobily se stávají součástí našeho života, ať se nám to líbí, nebo ne. Automobilový svět se za víc jak sto let své existence posunul neuvěřitelně kupředu, ale většina aut pořád používá spalovací motory. A i když prošly ohromným vývojem, stále potřebují k provozu benzín nebo naftu. Zatímco doma topíme tepelnými čerpadly, používáme chytré mobilní telefony a jezdíme na elektrických kolech, přejít na elektromobily se nám pořád tak trochu nechce.

Elektromobilita má své přednosti i nedostatky. Málokteré průmyslové odvětví se však může pochlubit takovým počtem bludů, které mezi veřejností kolují, jako je tomu v případě elektrických aut. Jak se to s nimi ale ve skutečnosti má?

Nesmysly o elektromobilech_1

1) Elektromobily není kde nabíjet

Nejčastějším argumentem odpůrců elektromobility je malý počet míst, kde lze elektrické vozy nabíjet. Pravda je taková, že výstavba infrastruktury nabíjecích stanic sice nepokračuje tak rychle, jak by bylo potřeba a jak by si příznivci elektromobility přáli, není to nicméně důvod k panice. Na území České republiky se v současnosti nachází 400 nabíjecích stanic a neustále vyrůstají další.

Kromě toho lze k nabíjení e-auta využít v podstatě jakéhokoliv zásuvky nebo odběrného místa, kterých je v našich končinách evidováno přes pět a půl milionu. S normální přípojkou sice úplné dobití trvá déle (cca šest hodin z běžné domácí zásuvky o parametrech 230 V, 6 A a 3,7 kW), ale pokud připadá v úvahu nabíjení přes noc, na každodenní fungování elektromobilu to hravě postačí.

Velké energetické společnosti plánují současný počet dobíjecích stanic do pěti let víc než ztrojnásobit, z toho chce stát subvencemi podpořit nejméně 500 zařízení. ČEZ má v plánu do konce roku dosáhnout na 200 vlastních nabíječek. Podobně aktivní je i E.ON, který plánuje tutéž metu 200 stanic dohnat do tří let. Většina z nich má být navíc rychlodobíjecích. Ty by měly být situovány převážně na páteřních komunikacích, přičemž standardní stanice budou stát například u nákupních center.

Dalším hráčem, byť momentálně orientovaným na vlastní zaměstnance, je i Škoda Auto, která ve svých závodech aktuálně využívá 300 nabíjecích bodů. Do roku 2022 by jejich počet chtěla rozšířit na 7000, především na parkovištích a ve vlastních areálech.

Nesmysly o elektromobilech_infobox_1

V zahraničí je výstavba nabíječek o krok napřed. Jen Volkswagen se zavázal, že do roku 2025 postaví (nebo spolufinancuje) 36 000 dobíjecích stanic. Další rychlonabíječky plánuje Tesla a s investicemi spěchají i ostatní automobilky. Česká republika stojí sice momentálně tak trochu na chvostu Evropy, snahy o zlepšení jsou však patrné.

2) Mají mizerný dojezd

Přijde vám dojezd 400 kilometrů málo? U větších elektromobilů je to dnes běžný standard. Statisticky přitom málokterý člověk najezdí víc jak 100 kilometrů za den.

Momentálně automobilky operují s myšlenkou, že majitelé elektromobilů mají možnost si v případě delších cest (většinou to bývá zahraniční dovolená) půjčit auto s běžným spalovacím motorem. Jak budou přibývat nabíjecí stanice (a hlavně rychlonabíječky) přestane být o tuto službu zájem.

Ti řidiči, kteří se každý den vydávají na opravdu dlouhé cesty v řádu stovek kilometrů, pochopitelně o možnost využití spalovacích motorů nepřijdou. Navzdory boomu elektromobility a pozvolnému přechodu na alternativní paliva nezmizí běžné vozy z trhu a výroby ještě v řádech desetiletí.

Nesmysly o elektromobilech_2

3) Nabíjejí se proklatě dlouho

Záleží na tom, co si pod „proklatě dlouho“ představíte. Na úrovni načerpání plné a odjezdu za dvě tři minutky, pokud u pokladny není fronta, pochopitelně nejsme. Připočteme-li ostatní přidružené činnosti, které zastávku u pumpy většinou provázejí, jako je vypití kávy, návštěva toalet a podobně, čas už se začíná stírat. S tím rozdílem, že zatímco od čerpání benzínu si odskočit nemůžete, pokud na pumpě není obslužný personál, od nabíjení elektromobilu to jde bez problému.

Většinu nových elektromobilů nabijete na 80 % procent kapacity do půl hodiny. V případě zatím ojedinělých ultrafast chargerů je to ještě méně. A automobilky dál pracují na tom, aby se proces ještě výrazně zrychlil. Vzpomínáte si, jak to bylo dřív s bateriemi ve vašem mobilu? Že jste ji nabili za několik hodin, ideálně přes noc? A dnes? Stačí hodina a je hotovo!

Nesmysly o elektromobilech_infobox_2

4) Elektromobily jsou drahé

Pravda je ovšem taková, že ceny elektromobilů stále klesají. Když se vrátíme k paralele s chytrými telefony, je to podobné – taky si za ně připlatíte, ale proteče trocha vody v potoce a může si je koupit (skoro) každý. Elektrický Hyundai Kona v základu v prodeji cca za devět set tisíc korun je v podstatě plnohodnotné SUV, připravovaný VW ID.3 by měl stát stejně jako dieselový Golf, nemluvě o elektrické Škodě Citigo, která se svou cenou čtyři sta třicet tisíc pořádně zamotala hlavu konkurenci.

Druhou věcí jsou samozřejmě provozní náklady, které se však v případě elektromobilů pohybují oproti vozům se spalovacími motory kolem poloviny, navíc mají  výrazně nižší náklady na servis. Pokud si to promítneme do celkového vyúčtování, je najednou výsledek o pořádný kus veselejší.

Z hlediska pobídek není zatím Česko pro zájemce o elektromobil žádný vysněný ráj. Parkování zdarma bez ohledu na zóny nebo přístup na dálnici bez nutnosti zámky nejsou dvakrát pádné argumenty k pořízení elektrického auta, ale třeba se časem dočkáme lepších. Například daňových úlev anebo oproštění nákupu e-vozů od DPH, jako je tomu v některých evropských zemích.

Nesmysly o elektromobilech_3

5) Baterie ztrácí kapacitu a mají nízkou životnost

Automobilky se nijak netají s tím, že v současné době je plánovaná životnost automobilů patnáct let. Odhlédněme od neutichající debaty na téma průměrného stáří automobilů v ČR a věnujme se bateriím elektromobilů. Většina výrobců garantuje (a své tvrzení podporuje i stejně dlouhou záruční lhůtou) udržení 80 % kapacity baterie po dobu minimálně osmi let nebo do najetí 160 000 kilometrů. Skutečnost bývá často lepší. Důkazem mohou být klidně i stařičké taxikářské Toyoty Prius, které dodnes jezdí s původní baterií a na tachometru mají klidně půl milionu kilometrů.

Klíčem je péče o baterii, založená na nepřetěžování limitů. Většina výrobců doporučuje nevybíjet baterii na dřeň a nenabíjet ji do plné kapacity, ale zastavit se v rozmezí 80‒90 %. A i pokud funkční kapacita baterie klesne k 70 %, je stále možné akumulátor recyklovat a materiály využít při výrobě baterií nových.

Světlé zítřky nás čekají i zde. Tesla momentálně usiluje o patent nové generace Li-Ion akumulátorů, které by měly vydržet v provozu i přes milion a půl kilometrů. Tzv. solid-state battery (baterie pevného stavu) slibují do budoucna také značné pokroky.

 

Zdroj: ecoFuture.cz

Přečtěte si další články